Tento Lincoln je největší senzací muzea. Denně kontrolujeme dostupné americké servery a informace z různých klubů, kterých jsme členy. Denně zachytáváme indicie, které by nás mohly dovést k automobilům značky Lincoln, které ještě nemáme. Ano, holdujeme této značce, máme Lincolny rádi. A najednou se objevila nitka, v podobě klubové zmínky o někom, kdo zná někoho, kdo byl někde s někým, kdo pracoval u pána, který se prý zmínil, že uvažuje o prodeji svého klenou.  To není sběratelství, ale spíše archeologie. Záhy z jiné strany přišla informace, že vůz, dle popisu velmi podobný tomu, o kterém byla předchozí zmínka, je na prodej. Budík na tři ráno, aby nebylo ani pozdě ani brzo, voláte na jediné dostupné telefonní číslo... "...ano, ale jste již čtvrtí, kdo mají o auto zájem. Platba je dopředu a potřebuji to obratem, protože musím do Kolumbie a nejsem majitel. Telefon na majitele vám nedám.." ...slyšíte z druhé strany, hlubokým, starším hlasem člověka, zjevně neamerického původu. Auto má hodnotu desítek milionů a prodejní cena tomu odpovídá. Máte před sebou číslo účtu, a v sobě se snažíte vyrovnat s tím, že s téměř jistotou půjdou vaše peníze na nákup modernější technologie na výrobu kokainu :) Čas běží. Nejste jediný, kdo má zájem. Čas běží, tik tak.. Co teď? Dal jsem si hodinu. Hodinu na dohledání čehosi, co by mohlo potvrdit, že se nejedná o ukázkový podvod, ale o zcela seriozní nabídku. Takže budíček všem ajťákům okolo.  Některé budím,  ti šťastnější jsou vzhůru ale, jelikož je sobotní noc, nejsou zcela použitelní. Nicméně rozjíždíme pátrání. Facebook, Twitter, místní noviny z Marylandu, místní knihovna, sousedé, místní Lincoln klub, cokoli možné. Něco máme, pár zmínek o tom, že zámožný farmář stejného jména jako je majitel vozidla dle registru vozidel má plantáže v Kolumbii. Také ale zjišťujeme, že je zpráva stará a novější je o tom, že se rodina bude dělit o dědictví atd.. Hodina je z námi. Musí přijít rozhodnutí. Voláme znovu. Linka je nedostupná. Znovu po chvíli. Nedostupná. Hlasujeme. Je nás deset. Jeden je pro, devět proti nákupu. Je to jasný fejk. Ten jeden jsem já. Všem jsem poděkoval a vzal jsem si pár minut na rozmyšlenou. Chystám se zdecimovat rodinný rozpočet a s velkým štěstím získat poklad. Štěstí. To prý přeje připraveným a to jsem rozhodně nebyl. Pak už jsem si jen přiznal, že jsem vlastně gambler, ač ateista jsem se pokřižoval a zmáčkl klávesnici potvrzující převod sumy, kterou jsem pohromadě v životě neviděl. A pak? Pak nic. Díváte se do zdi, díváte se skrz ni a doufáte v zázrak.. Zázraky se dějí... ale to už jistě víte..