Přidávání aut
Lincoln model L 1929
Příběh tohoto auta je jako z Bakalářů. Nezačal příliš šťastně, ale končí hezkou pointou. Jedná se o automobil z pozůstalosti. Jeden ze členů Lincoln klubu v Iowě, můj kamarád, mi ve tři ráno volal. Zapomněl na časový posun, ale co už. Povídáme si o jeho známém, který vlastnil Lincoln z roku 1929 a právě v průběhu opravy motoru se jeho čas naplnil. Zůstalo auto, rozebrané po celé dílně, něco v krabicích, něco ne. Již dříve jsem o tento vůz měl zájem a tak mi volal, ať se spojím s rodinou. Stalo se a já byl postaven před dilema. Koupit či ne. V ideálním případě sednete na letadlo a jelikož už nějaké ty zkušenosti jsou, tak bych poměrně přesně věděl co z dílny k autu patří a co chybí. Situace s covidem to však nedovolila a tak jsem prodávající, starší paní, musel postavit před volbu. Buď koupím vše, co je v dílně anebo ať zkusí vůz prodat lokálně. K mému překvapení byla upřímně ráda, že takovou nabídku dostala, samozřejmě cena byla povýšena o mírnou, ale dohodnutou částku za vybavení dílny. A tak jsem tam poslal, poprvé za svoji dráhu sběratele, místo odtahové služby, službu stěhovací. A chlapci to vzali poctivě, pod dohledem majitelky. V průběhu akce jsem měl jeden telefonát. Paní se ptala, zda hrablo na sníh budu potřebovat také, že by si jej ráda nechala. Prostě úkol zněl jasně a tak se snažili pobrat vše, co viděli. Obratem jsem jim upřesnil zadání a doufal, že vše dobře dopadne. A tak přijel kontejner na českou celnici. Přijelo auto, všechny díly, další díly, nářadí, ponk, nástěnka, noční lampička, montérky, jukebox, plakety ze závodů a další a další věci. Volám paní a ptám se, zda nebyly věci naloženy proti její vůli. „Právě naopak Mr. Janouš, právě naopak. Všechny ty věci byly mého muže, měl je v dílně a to auto bylo jeho svět. Bylo v dílně častěji jak já a je čas, aby někdo další převzal štafetu“ ...zněla odpověď. Pro mne je to závazek. Auto musí zpět na silnici, protože se na mě pan Dan Graber z Iowy dívá a určitě je zvědavý. Tak nám držte palce…